Déjà vu je francouzský termín, který znamená „již viděno“. Tento jev se projevuje jako intenzivní pocit, že jsme už prožili určitou situaci, přestože víme, že tomu tak není. Déjà vu je poměrně běžný fenomén, který zažívá až dvě třetiny populace alespoň jednou v životě. Tento pocit známosti je často doprovázen pocitem něčeho zvláštního nebo tajemného.
Historie a psychologie déjà vu
Termín déjà vu poprvé použil francouzský psycholog Émile Boirac v roce 1876. Boirac jej popsal jako reminiscenci vzpomínek, kdy naše mozek rozpozná podobnost mezi současnou situací a nějakou minulou vzpomínkou, kterou ale nedokážeme přesně vybavit. Déjà vu může být spojen s dobrými funkcemi paměti, zejména s implicitní dlouhodobou pamětí. Lidé, kteří často cestují, sledují filmy nebo si pamatují sny, jsou více náchylní k prožitkům déjà vu.
Teorie o příčině déjà vu
Existuje několik teorií, které se snaží vysvětlit příčiny déjà vu. Jednou z nich je implicitní paměť, kdy naše mozek rozpozná podobnost mezi současnou situací a nějakou minulou vzpomínkou, kterou ale nedokážeme přesně vybavit. Další teorií je dualní neurologické zpracování, které navrhuje, že déjà vu může být způsobeno nesynchronizovanými signály v mozku. Některé studie také naznačují, že kryptomnézie (zapomenuté vzpomínky, které jsou stále uloženy v mozku) může hrát roli při vzniku déjà vu.
Neurologické souvislosti
Déjà vu může být také spojen s neurologickými podmínkami, jako je epilepsie. V některých případech může být déjà vu příznakem malých záchvatů v temporálním laloku mozku, i když u lidí bez epilepsie. Studie používající fMRI ukázaly aktivitu v oblastech mozku spojených s konflikty paměti během prožitků déjà vu.
Další podobné fenomény
Existují i další fenomény podobné déjà vu, jako je jamais vu (pocit, že něco nevidíme poprvé), déjà vécu (silný pocit, že už jsme situaci prožili, s behaviorálními důsledky), nebo presque vu (pocit, že jsme na pokraji nějaké epifanie). Tyto jevy mohou být zajímavým tématem pro další výzkum a diskuzi.
Vliv déjà vu na každodenní život
Prožitek déjà vu může ovlivnit naše vnímání reality a rozhodnutí. Ačkoli je většinou neškodný, může být v některých případech příznakem podkladového neurologického problému. Pokud se déjà vu vyskytuje často nebo má významný dopad na život, může být užitečné konzultovat jej s odborníkem.